Jak si představujete Seychely? A teď nemám na mysli pláže, moře a palmy. Jak si představujete, že tato ostrovní republika funguje? Řadíte ji do kategorie vyspělých zemí? Máme většinou tendenci si o zemích, kam jezdíme za odpočinkem a relaxací, myslet, že se tam odpočívá vlastně pořád. A z části je to pravda. Seychelané žijí klidnějším tempem, jsou na hony vzdáleni našemu evropskému chaosu a věčnému spěchání. Ovšem v jednom mají před námi určitě náskok – milují svou zemi. A nejsou to pro něj jen slova, už dávno přešli k činům…
Přírodní bohatství
Seychely chrání své přírodní bohatství už od 60. let 20. století. Tehdy vznikla společnost Nature Conservancy Commission, nyní Seychelles National Environment Comission. Dnes mají seychelské ostrovy velmi přísné zákony na ochranu svého přírodního dědictví. I díky nim byly před vyhynutím zachráněny dva endemické ptačí druhy – šáma seychelská a rákosník seychelský. Už v letech 1982-1983 byly dvě seychelské lokality zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO. Tou první je přírodní rezervace Vallée de Mai na ostrově Praslin, v níž se zachovaly zbytky tropického pralesa. Rostou tu endemické palmy Coco de Mer, které se se svým největším semenem v rostlinné říši staly symbolem Seychel. Druhou úžasnou lokalitou je atol Aldabra – čtyři korálové ostrovy, které obklopují lagunu a zvnějšku jsou lemovány překrásným korálovým útesem. Žije tu největší želví populace na světě (více než 100 000 obřích želv), je to domov žraloků tygřích a citronových, dugongů i delfínů. Atol Aldabra je pro vědce měřítkem toho, jak svět kdysi vypadal. Je to jedno z mála míst, kde ekosystému stále dominují plazi.
Seychelané zkrátka vědí, co mají a umí si to chránit. Více než 40 procent seychelské pevniny pokrývají přírodní rezervace, mořské parky zase zabírají významnou část seychelských pobřežních vod.
