Mexiko: cesta mezi tyrkysovou lagunou, mayskými chrámy a večery plnými hudby
Jsou cesty, na které si člověk pamatuje podle míst. A pak jsou cesty, které si pamatuje podle pocitů. Mexiko bylo obojí.
Den 1 – Playa del Carmen: první dech Karibiku
Po dlouhém letu jsme dorazili do Playa del Carmen – unavené, ale natěšené. Takový ten stav, kdy tělo chce spát, ale hlava říká: jeď, jsi v Mexiku.
Vyšly jsme do večerních ulic a okamžitě nás pohltila atmosféra – teplý vzduch, vůně jídla, hudba linoucí se z každého rohu. Město žilo.
Prošli jsme se po promenádě, ochutnali první pivo a guacamole a zakončili večer bosky na pláži.
Den 2 – Bacalar: sedm odstínů modré
Den jsme začali v pevnosti Fuerte de San Felipe, kde nás krátce vtáhla historie pirátů.
Pak přišlo to hlavní – Laguna Bacalar.
Laguna, které se říká „sedm barev“, není jen přezdívka – je to realita. Voda přechází od světle tyrkysové po hlubokou modř a každá změna hloubky vytváří jiný odstín.
Bacalar je propojený s podzemním krasovým systémem a domovem stromatolitů – jedněch z nejstarších forem života na Zemi.
Voda byla teplá, klidná a dokonale čistá. Místní tvrdí, že omlazuje o deset let. My tomu samozřejmě věřili, i když to úplně nepotřebujeme.
Večer jsme usnuli v malém hotelu v džungli, obklopené zvuky přírody.
Den 3 – Becan, Chicanná a klid Campeche
Další den patřil historii.
Becan nás překvapil obranným příkopem – nečekaný prvek v mayském městě. Výstup na pyramidy byl náročný, ale stál za to. Úzké schody jsou prý záměrně navržené tak, aby se člověk neotáčel k božstvu zády.
Cestou jsme viděly i dva korálové hady a další místní faunu, což zážitku dodalo respekt.
Chicanná byl jemnější a zdobenější. Vstupní portál ve tvaru masky působil jako symbolický vstup do jiného světa.
Večer jsme dorazili do San Francisco de Campeche.
Barevné domy, koloniální architektura a hradby, které kdysi chránily město před piráty, vytvářejí velmi příjemnou atmosféru. V kostele jsme narazili na svatbu a dokonce se na chvíli staly součástí dění. Město působilo autenticky a přirozeně, bez přehnaného množství turistů.
Ráno jsme ještě vyběhly k soše anděla a naposledy si užily klidné tempo města.
Den 4 – Uxmal: elegance Mayů
Uxmal působí jinak než ostatní mayská města.
Nejde jen o monumentálnost, ale o detail, proporce a celkovou eleganci.
Pyramida Kouzelníka (Piramide del Adivino) stojí uprostřed areálu jako dominantní a velmi působivý prvek.
Mayové zde hráli i míčovou hru zvanou pok-ta-pok.
Součástí dne byla i ukázka tradiční výroby kakaa. Chuť byla silná, hořká a autentická.
Navštívili jsme i menší zoo s opicemi a zachráněnými šelmami.
Oběd v podobě tradičního trhaného masa byl výborný a k tomu tequila „bum bum“, která patří k místní zkušenosti. Byl to skvělý zážitek – hlavně proto, že si na ní pochutnala i Olinka, která jinak alkohol nepije.
Silným momentem bylo i setkání s místním řezbářem, od kterého jsme koupily jeho cedrové plastiky bohů.
Večer – Mérida: kultura, hudba a život
Mérida nás přivítala elegancí a živostí zároveň.
Náměstí pulzovalo hudbou, lidé tančili a město mělo velmi příjemnou atmosféru.
Typické bílé „židle pro zamilované“ (confidentes) jsou zajímavým detailem místní kultury.
Mérida patří mezi nejbezpečnější města v Mexiku a působí velmi upraveně.
Večer jsme zakončili s drinkem v ruce a jen si užívaly atmosféru.
Den 5 – Chichén Itzá: velkolepost, vedro a mayská hra
Chichén Itzá je jedno z nejznámějších mayských míst.
Pyramida Kukulkána je nejen ikonická, ale i promyšlená – funguje jako kalendář a při rovnodennosti na ní vzniká stín hada.
Velmi zajímavé bylo i místní hřiště na mayskou míčovou hru – jedno z největších v celé oblasti. Hřiště je dlouhé a po stranách má vysoké kamenné stěny, ve kterých jsou zasazené kamenné kruhy.
Hra (tzv. pok-ta-pok) nebyla jen sportem, ale měla hluboký rituální význam. Hráči nesměli používat ruce a těžký gumový míč odráželi boky, rameny nebo stehny. Šlo o fyzicky velmi náročnou disciplínu.
Celá hra symbolizovala kosmologii – boj mezi světlem a tmou nebo pohyb nebeských těles. V některých případech byla spojená i s obřady, při kterých mohl být poražený, a podle některých výkladů i vítězný tým obětován bohům.
Velmi zajímavé bylo i místní hřiště na mayskou míčovou hru – jedno z největších v celé oblasti. Hřiště je dlouhé a po stranách má vysoké kamenné stěny, ve kterých jsou zasazené kamenné kruhy.
Hra (tzv. pok-ta-pok) nebyla jen sportem, ale měla hluboký rituální význam. Hráči nesměli používat ruce a těžký gumový míč odráželi boky, rameny nebo stehny. Šlo o fyzicky velmi náročnou disciplínu.
Celá hra symbolizovala kosmologii – boj mezi světlem a tmou nebo pohyb nebeských těles. V některých případech byla spojená i s obřady, při kterých mohl být poražený, a podle některých výkladů i vítězný tým obětován bohům.
Vedro bylo intenzivní, ale zážitek stál za to.
Celé místo působí monumentálně a připomíná vyspělost mayské civilizace.
Cenote Selva Maya a tequilerie byly další ultra zážitky pro všechny smysly.
Den 6 – Klid po bouři
Večer jsme dorazili do hotelu Catalonia.
Po dnech plných zážitků přišel zasloužený odpočinek.
Mexiko není jen destinace. Je to kombinace chutí, historie, barev a emocí, která zůstane.
Shrnutí
Mexiko nás naučilo zpomalit a vnímat.
Každý den byl jiný – od laguny přes ruiny až po večerní život ve městech.
A právě v té rozmanitosti je jeho kouzlo.
Tipy a zajímavosti k navštíveným místům
Playa del Carmen – Původně malá rybářská vesnice, dnes živé letovisko. Hlavní tepnou je Quinta Avenida (5th Avenue), plná restaurací a obchodů. Odtud se také jezdí trajektem na ostrov Cozumel, který je vyhlášený potápěním.
Bacalar – Kromě laguny stojí za zmínku pevnost San Felipe, která chránila oblast před piráty. Laguna je unikátní i tím, že v ní nejsou velké vlny ani proudy, takže působí jako obrovský přírodní bazén.
San Francisco de Campeche – Historické centrum je zapsané na seznamu UNESCO. Město je obehnané hradbami z 17. století a má typickou koloniální architekturu s barevnými domy. Je známé svou klidnou atmosférou a minimem masového turismu.
Uxmal – Patří mezi nejvýznamnější mayská města v oblasti Puuc. Typická je bohatá ornamentální výzdoba fasád a motivy boha deště Chaaca. Na rozdíl od jiných lokalit zde není cenote, což je pro mayské město neobvyklé.
Mérida – Hlavní město státu Yucatán, přezdívané „bílá města“ (kvůli světlým budovám). Je kulturním centrem regionu – často se zde konají taneční a hudební vystoupení na náměstích. Významná je také kuchyně Yucatánu (např. cochinita pibil).
Chichén Itzá – Jedno z novodobých sedmi divů světa a významné archeologické naleziště. Kromě pyramidy Kukulkána zde stojí i observatoř El Caracol a chrám válečníků. Akustika hřiště na míčovou hru je překvapivá – i tichý zvuk se nese po celé délce